Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zocaló

11. 3. 2009

Zdravím všechny už počtvrté z Puebly…=)

 

   Omlouvám se, že stránky poslední dobou zanedbávám, ale předevčírem jsem přijela úplně vyřízená z pyramid v Teotihuacánu a včera se spálila na sluníčku, a jediné, co se mi chtělo bylo spát…=). Takže =), jak jsem trávila víkend… V sobotu večer jsme s klukama jeli do jedné české hospůdky tady poblíž…pracuje tam nějaká češka, která je moc příjemná a když jí řeknem udělá nám třeba guláš…=). Dala jsem si jenom salát, protože jsem měla malinký zdravotní problém, potom co jsem snědla tu zeleninovou polévku z pytlíku =). Potom jsme zašli do nějakého baru a protože byla sobota hráli tam,  - taková mexická diskotéka. Chvilku jsme tam pobyli, ale nakonec nás vyhodili, protože se Milan (můj spolubydla…=) ) podíval na nějakou dívku, prý přítelkyni šéfa místní mafie, takže jsme vlastě byli rádi, že nás jen vyhodili… V neděli jsme s Jiříkem vyrazili do posvátného Teotihuacánu ( Info o tomto místě jsem vám přidala do menu). Cesta tam nám trvala o něco déle, poněvadž jsme chvilinku bloudili, ale nakonec jsme trefili…při vstupu po nás chtěli příplatek za to že nejsme mexičani – co všechno si nevymyslí, zaparkovali jsme a vyrazili na pyramidy…jako první jsme šli na pyramidu Slunce, před vlezem na pyramidu byla fronta, tak jsme museli tak 15 minut čekat než nás vůbec pustí nahoru. Můžu říct, že mi to dalo zabrat, protože nejsem na nějaké to větší chození moc zvyklá…=), tak jsem se vždycky v každém patře zastavila a udělala pár fotek…nahoře jsme chvilku pobyli, příjemně tam pofukovalo a byl odtamtud pěkný rozhled po okolí. Potom jsme se přemístili k pyramidě měsíce. Cestou nás otravovala spousta místních prodejců suvenýrů…většinu jsme odbyli slovy no gracias, ale nakonec si jiřík koupil obsidiánovou sošku a já želvičku…=). Na pyramidu měsíce nás nakonec nepustili, stál tam policista a všechny vyháněl dolů. Celí spocení jsme se vydali zpět k autu. Cestou jsem si koupila v jednom z mnoha obchůdků se suvenýry, hrneček a pohledy na památku…=). Zastavili jsme se ještě na jídle…Jiřík mi doporučil aztéckou polévku a oba jsme si dali nějaký kus masa s přílohou…=). No co k tomu říct…=) polévka vypadala na první pohled dobře, ale chutnala příšerně, potřebovala bych nejmíň magi, abych to dokázala sníst…=) a jak můžou do polévky přidat avokádo, tomu také nerozumím…(zlaté polévky od dědečka), takže jsem jí půlku nechala, a to už je co říct, páč já sním skoro všechno…=). K druhému jsme dostali to maso, jak už jsem říkala, to mi chutnalo, a jako přílohu chipsy cibuli a znovu nakrájené avokádo…to už jsem se docela styděla, když jsem nesnědla ani hlavní jídlo…=). Cesta zpět byla rychlá, tedy aspon mě docela utekla, protože jsem jí celou prospala…doma jsem si dala sprchu a šla spát…V neděli jsem radši zůstala doma, protože jsem neměla nabitý mobil, tak se mi bez něj moc nechtělo, přeci jen nikdy nevíš, co se kdy přihodí, tak abych si mohla aspon zavolat o pomoc, kdyby náhodou. Vylezla jsem si tedy na střechu, vzala si s sebou noťas a opalovala se. Pořád se mi zdálo, že jsem bílá, jak sejra, tak jsem tam vydržela celé odpoledne, teď jsem červená, jak rajče…=).  Dnes jsem si řekla, že tu přeci nejsem proto, abych celý den byla doma a slunila se, to se přeci můžu slunit u nás v létě a vyrazila jsem na Zocaló (náměstí). Docela jsem se bála, protože to pro mě měla být první jízda taxíkem tady. Něco po desáté jsem tedy vyrazila, zeptala jsem se paní, kde je tady zastávka taxi, (vlastně tu žádné zastávky nejsou, stačí jen mávnout a oni zastaví, ale to mi řekl Jiřík až teď večer =)), paní začala něco rychle říkat a jelikož jsem jí nerozuměla ani slovo, tak jsem řekla sie gracias a šla tam co ukazovala. Zeptala jsem se druhé paní ta uměla anglicky asi tak jako já španělsky =), zeptala se kam chci, tak jsem řekla zocaló…ona začala zas něco povídat španělsky,trochu jsem rozumněla, říkala něco že mám 3 minuty počkat, že tu má kancelář, tak že si na chvilku odskočí,a že mě tam hodí…paráda! Nemusela jsem taxíkem =). Byla strašně milá, vysoukala jsem ze sebe snad všechno co umím španělsky a ona co umí anglicky a docela jsme si popovídaly…=). Vysadila mě kousek před Zocalem a ukázala kudy mám jít…Vlastě vůbec jsem nevěděla kam dojdu, ale poslechla jsem a vydala se na cestu. Asi po 20 minutách jsem došla na náměstí, normálně by to trvalo tak 5 minut, ale jelikož jsem vlezla do každého druhého obchůdku…=). Na náměstí byla obrovská katedrála a před ní fontána. Chvilku jsem se tedy procházela jen po náměstí, koupila si nějaké pohledy a prošla obchůdky se suvenýrama. Pak jsem zabrouzdala i do uliček kolem. Bylo tu spousta různých kostelů a pěkných domů, dokonce jsem narazila i na zdejší univerzitu…Jelikož bylo poledne a měla jsem hlad, tak jsem si zašla do jedné útulné restaurace v jedné z uliček… Přinesli mi menu, a protože jsem tentokrát byla bez Jiříka, který aspon rozumí tomu, co tam píšou a co si dává, tak jsem si ve slovníku pod stolem přečetla co co znamená… Přinesli mi tedy kuře (čekala jsem něco jako přírodní řízek) s hranolkama a dvou kaší, jedna byla z fazolí, ta byla výborná, a ta druhá k mému neočekávání zase z avokáda...=(. V každé z těch kaší byly zapíchané brambůrky. Pak jsem si v průvodci našla, že by někde poblíž náměstí, mělo být nějaké předkolumbovské muzeum, či co, tak jsem se vydala hledat, ulice tu jsou očíslované postupně od náměstí, tak jsem našla tu správnou. Nakonec jsem našla i to muzeum…na dveřích byla cedule, které jsem nerozuměla, tak jsem zaklepala…otevřelo se okénko a zase na mě začali mluvit španělsky…rozuměla jsem jen „no a maňana“ – ne zítra, takže měli zavřeno. Čekala mě tedy cesta domů…Ale jelikož jsem měla čas, tak jsem si zastavila taxík a nechala se odvést do obchodního centra angelopolis...Řidič byl moc milý, anglicky tedy neuměl, ale něco málo jsem mu rozumněla, ptal se odkud jsem, jaké umím jazyky, nebo jaké se u nás učí jazyky to nevím, jestli studuju a tak…mi i rozumněl když jsem se zeptala, jestli bude koncert enriqe iglesiase v pueble nebo mexico city…=) v pořádku mě dovezl a za cestu jsem dala 50 pesos. Prošla jsem si obchůdky a něco málo pokoupila…pak jsem si vzala dalšího taxíka…a jela domů. Ptal se mě na to samé a taky mi rozuměl, paráda =). Doma jsem vzala věci, co jsem měla na pyramidě a šla si je dát k jedné příjemné paní do prádelny vyprat…nevěděla jsem, jak se řekne prát ani žehlit ale rozuměly, jsme si. Já jí předvedla,  jak se pere a ona mě předvedla žehlení, když se ptala, co chci vyžehlit, dokonce mi slíbila že mi doma přišije knoflík, protože mi jeden upadl…hledejte tady taky někde místo, kde mají jehlu, niť a knoflíky když jste tu 4 dny…=).

cist se mi to znovu nechce, tak omluvte hrubky...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář