Mexico

Zdravím z Puebly všechny doma a taky ve škole...!!!

    Můj den D nezačal moc dobře, nejenom tím že jsem musela vstávat v 5 ráno, ale také jsem se stihla pohádat se ségrou ohledně spodního prádla, prkotina. Z domova jsme vyrazili, samozřejmě se zpožděním , asi  kolem šesté až půl sedmé hodiny ranní. Jeližož to pro mě byla první cesta letadlem  a ještě k tomu s přestupem na největším letišti v Evropě, Heatrow, tak jsem měla celou cestu nepříjemný pocit bolení břicha a to jsem byla pořád ještě nohama na zemi. Také jsem pořád myslela na to, jestli to vzlétnutí a přistání bude opravdu tak hrozné jak mi všichni co už někdy letěli vyprávěli, a taky jestli se svým orientačním smyslem – ti co mě znají, dobře vědí - vůbec v Londýně najdu ten správný Gate. V Praze bylo všechno bez problémů, hned jsem našla kam mám jít na odbavení, jen jsem si v tom spěchu a radosti, že vím kudy, zapomněla dát zabalit kufr do fólie. Můžu říct, že jsem měla obrovské štěstí, už cestou z Prahy se mnou letěla skupinka 4 čechů, srandistů, mohlo jim být tak kolem 40 a jeden z nich si zpíval písničku všichni jsou už v Mexicu, tak jsem se samozřejmě hned po přistání zeptala kam že to tedy letí. Byli moc vstřícní a hned mě vzali k sobě do party. Tak jsme si pěkně popovídali, obešli obchůdky na Heatrow, pak jsem se odpojila a v jedné kavárně si dala víno, takže jsem do letadla nastupovala malinko ovíněná…=). Sraz jsme si dali před vystaveným Audi a Lamborginy, (kluci určitě prominou, jestli jsem to napsala špatně), v půl 12, a šli jsme hledat gate. Museli jsme výtahem do podzemí a pak vláčkem do vedlejší haly, popravdě už tohle na mě bylo docela moc a to jsem se pohybovala jen na terminálu 5, vůbec si nedokážu představit, kdybych tam měla přestupovat mezi terminálama. V letadle bylo o dost víc místa než v tom z Prahy, sedačky byly pohodlné a na každé byla malá obrazovka s výběrem tak 20 filmů, pak nějaké seriály dokonce bigbang theory a Simpsnovi…=) a  taky strašně moc různých žánrů hudby. Ale i tak budu hodně přemýšlet, jestli někdy s Britama zas poletím, crew byla příjemná, samí hezcí stevardi =), takže paráda, každý jsme dostali headset, deku, snad i ponožky a nějaký hygienický potřeby, ale na rozdíl od letu z Ruzyně do Heatrow, tady nechodili tak často s pitím. K jídlu jsem si vybrala kuřecí , na výběr bylo i jehněčí a lasagne, takže mi přinesli plátek kuřecího s něčím jako lečo a jako příloha byly kroupy…=(, takže nic moc, dál jsme dostali salát housku a desert. To nám servírovali asi hodinu po startu…potom několikrát prošli s pitím…a pak jsme je asi 6 hodin letu skoro neviděli…takže se tam každý každého ptal jestli neví, zda dostaneme něco k jídlu, že má hlad…nakonec nám asi hodinu před přistáním dali aspoň sendwich=…). Byla jsem strašně ráda, že jsem mohla vylézt z letadla, přece jenom 11 hodin letu je nic moc, naštěstí jsem seděla v uličce tak jsem se mohla jít kdykoli projít a nemusela otravovat souseda. Každopádně usnout se mi nepodařilo, takže mi ta cesta přišla nekonečná…V letadle jsme dostali nějaké formuláře na vyplnění, ztěží jsem si přeložila, co po mně chtějí. První kontrola na letišti v Mexicu byla v pohodě, až na tu frontu, dokonce jsem si popovídala s celníkem, a pak už mě čekalo jen vyzvednout kufr projít další kontrolou a najít Jiříka. Musela jsem odevzdat vyplněný formulář z letadla, samozřejmě jsem tam zaškrtla něco jinak, tak mě to poslali opravit…to už jsem toho měla opravdu dost. Pak chtěli zmáčknou knoflík, na kterém se rozsvítí buď zelené světýlko, tzn., že můžete projít ven, a nebo červené, což se stalo mě a musíte otevřít kufr, naštěstí to slečna otevřela, viděla oblečení a řekla že můžu jít. Venku stál Jiřík, chudák tam na mě 2 hodiny čekal, protože stejně se mnou přistály další dvě letadla a byly tam fronty. Šli jsme koupit lístek na autobus do Puebly. Autobus byl velký, pohodlný, dokonce jsme dostali i sluchátka a pití na cestu, taky za tu cenu…cesta trvala asi 2 hodiny, nejmíň hodinu a půl jen vyjet z Mexico City. Domů jsme přijeli kolem půl dvanácté, Jiřík mě seznámil s klukama, ukázal mi můj pokojíček (je moc pěkný) a já si dala sprchu. Pak jsme zajeli do obchůdku OXXO, jsou to takové malé obchůdky u benzínek, kde jsem si koupila něco na snídani. Večír jsme si s klukama povídali a pili víno a pivko. Dneska jsem vstávala v půl desáté, snědla jsem croissant k snídani a protože venku svítí sluníčko a je tu horko tak jsem si vylezla na střechu a chvilku se slunila, jen do tý doby než tam začali něco vrtat vedle na baráčku, teď se půjdu obléct a vyrazím do blízké restaurace na nachos, instrukce jsem od Jiříka dostala, tak se snad neztratím, i když papírek s adresou si s sebou radši pro případ vezmu…=)